Přeposlat Historie fotografie

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Historie fotografie

07.05.2007 | Tereze Čistotová | Ostatní články | Komentářů: 2 |

Už odmalinka jsem věděla, že mě bude bavit fotografování. A také se tak stalo. Když mně bylo něco kolem 7 let, dostala jsem svůj první fotoaparát, tehdy na jedno použití.

Už odmalinka jsem věděla, že mě bude bavit fotografování. A také se tak stalo. Když mně bylo něco kolem 7 let, dostala jsem svůj první fotoaparát, tehdy na jedno použití. Zřejmě se rodiče báli, aby nevznikla moc velká škoda, když s ním bouchnu o zem – jak to většina dětí dělá s hračkami, které je přestanou bavit. O pár let později jsem se ale opravdu dočkala. K Vánocům jsem dostala fotoaparát značky, kterou zřejmě sami neznáte (a já si jí přesně nepamatuji) a tak nemá cenu o ní hovořit. Fotografovala jsem s ním o stošest, i když fotografie z něho stály za starou bačkoru. Když jsem si začala sama přivydělávat, rozhodla jsem se zahodit svůj stařičký fotoaparát do šrotu a pořídit si fotoaparát lepší. V té době mně bylo něco kolem 15 let a já jsem si koupila svůj vlastní, krásný nový fotoaparát zn. Olympus. Bože, to byla radost, když jsem si poprvé šla do fotolabu vyzvednout serii 36 fotografií ... :) Milovala jsem klasické vyvolávání fotografií v černé komoře, to napětí, jak daná fotografie nakonec dopadne. Vždy jsem razantně odmítala pokrok techniky a tvrdila jsem, že digitální fotoaparát si nikdy nepořídím. Postrádala jsem v něm tu kreativitu a zaujetí a pýli, viděla jsem v něm pouze lenost všech fotografů- kteří neřešili nějaké ty chybičky, jelikož se dají lehce vyretušovat a neřešili kapacitu, vždyť ty jejich foťáčky zvládly i 100 fotografií s možností si je neustále promazávat. A nyní? Přistoupila jsem na boom digitálních fotoaparátů – již doma dva vlasním a můj oblíbený a tolik chtěný analogový mám uklizený ve skříňce, zpola zaprášený. Přemýšlela jsem, o čem bych mohla nyní psát a rozhodla jsem se, že zavzpomínám na staré- dobré časy a odtajním historii celé té krásy – historii fotografie. ~i1 Začalo to v roce 1342, kdy bylo poprvé popsáno zařízení známé jako camera obscura, nakreslena však byla až Leonardem da Vinci, který byl starý všeuměl a milovník techniky. V podstatě to byla tmavá komora s jediným malým otvorem, kudy procházelo světlo, které na protější straně vytvářelo převrácený obraz všeho, co bylo před otvorem. Později se do otvoru začala přidávat čočka, která zvětšila světelnost zařízení. Poté přicházelo období chemiků, snažili se přenést daný obraz na papír. ~i2 V roce 1725 Johann Heinrich Schulze objevil, že soli stříbra jsou citlivé na světlo. Na základě tohoto objevu a samozřejmě i dřívějších vznikl objev, pro fotografii zřejmě nejpodstatnější. V roce 1813 Francouz Joseph Nocéphore Niepce zkoušel ponořit papír do roztoku chloridu sodného a pak ho rychle propláchnout v roztoku dusičnanu stříbrného. Po expozici se na papíru objevil negativní obraz. Brzy však tento obraz zmizel, protože v té době neobjevili možnost ustálení fotografie a tak jim obrázek na papíru zanedlouho zčernal. Avšak roku 1816 se Niepcemu podařilo na zinkové desce potřené rozpuštěným asfaltem zachytit obraz, ustálit ho a vyleptat- nejstarší heliogravura. První objekty však byly pouze objekty, jelikož expozice se prováděla za slunečního světla celých 8 hodin. Na ukázku uvádím první fotografii „Pohled z jeho okna“, expozice 8 hodin ~i3 Objevy šly dále. Na významný objev pana Niepce navázal opět Francouz Louis Jacques Daguerre, kterému se podařilo vyvolat obraz na stříbrnou desku pomocí jodových par. Tato metoda byla nazvána jak jinak, daguerrotypie - 1835. Výhodou bylo, že na osvit stačilo pouze pár minut, avšak velkou nevýhodou byla veliká citlivost povrchu, a tudíž musel být obrázek uchován za sklem. Dále tu byla nemožnost udělat si kopii obrázku, jelikož každý obrázek byl originál. ~i4 V roce 1839, tudíž za pouhé 4 roky se pan William Henry Talbot (konečně někdo jiný než-li Francouz) vydal opačnou cestou. Kus papíru natřel slabým roztokem soli a usušil. Pak ho natřel ještě slabým roztokem dusičnanu stříbrného a opět usušil. Tím na papíru vznikla vrstvička chloridu stříbrného. Pak Talbot takto připravený papír asi půl hodiny exponoval. Následovalo ustálení v jodidu draselném. Později pak objevil, že když přidá kyselinu duběnkovou, papír se stane na světlo mnohem citlivější a expozice se tak znatelně zkrátí. Pozitiv se pak zhotovil tak, že se negativ položil na další, stejným způsobem připravený papír a osvětlil na slunci. Pak se stejným způsobem vyvolal a ustálil. ~i5 Později ale Talbotův proces zdokonalili Frederic Scott Archer, Richard Leach Maddox a v konečné fázi i George Eastman. V roce 1871 vytvořil Richard Leach Maddox bromostříbrné desky s želatinovou emulzí. I když tyto desky byly v počátku méně citlivé než jejich předchůdkyně, měly rozhodující výhodu v tom, že byly “suché”. To si uvědomil i George Eastman a po určitém zlepšení těchto desek zavádí roku 1880 jejich výrobu. Tyto desky měly řadu výhod a ve fotografických ateliérech se udržely až do 2. poloviny 20. století. Při fotografování mimo atelier však měly jednu nevýhodu: při každém snímku bylo nutno vyměnit desku. Tento poslední nedostatek pomohl odstranit Američan Hannibal Goodwin, který roku 1887 vynalézá film, nový podkladový materiál pro fotografickou emulzi. Jeho vynález roku 1889 uplatnil Eastman při výrobě svitkových filmů do svých přístrojů zn. Kodak, které začal ihned vyrábět. Masovému rozvoji černobílé fotografie už nic nestálo v cestě. Začaly se vyrábět lepší a lepší fotografické materiály, v roce 1907 dokonce vznikaly i první barevné materiály. O rok později byla patentována barevná fotografie, kdy byly vytvořeny tři odlišné vrstvy. 1935 - barevný inverzní film 1947 - okamžitá fotografie - POLAROID 1948 - objeven princip holografie 1963 - barevná okamžitá fotografie Co se týká digitální fotografie, tak ta je bezpochyby hitem posledních let. První digitální fotoaparát vyvinula firma Sony v roce 1981 pod označením MAVICA (MAgnetic VIdeo CAmera), ale k masivnímu rozšíření digitálních fotoaparátů došlo až ve druhé polovině 90. let. Hlavně díky tomu, že největší rozvoj informačních technologií se datuje k začátkům 90. let. Počítače začaly být dostupné široké veřejnosti z důvodů snižující se ceny a rostoucímu výkonu. Digitální fotografie bez použití počítače ztrácí část svých výhod. První fotoaparát MAVICA měl 290kpix a výstup se zobrazoval na televizi, nebo se tisknul na speciální tiskárně dodávané s tímto fotoaparátem. ~i6 V poslední době jde vývoj digitálních fotoaparátů obrovskou rychlostí dopředu, stejně tak jako informační technologie. Výrobci se předhánějí, kdo vytvoří lepší digitální fotoaparát s lepšími technickými parametry a vlastnostmi, které budou více vyhovovat širokému spektru fotografům. Když se dnes koukám po obchodech s fotoaparáty, nepřestávám se divit tomu, jaké fotoaparáty se dají u nás koupit. Z každého obchůdku na nás koukají fotoaparáty nejrůznějších barev, rozlišení, příslušenství či fotoaparáty neuvěřitelných rozměrů. ~i7 Doufám, že se Vám průlet historií fotografie alespoň malinko líbil. Já osobně si svého fotoaparátu začnu ještě více cenit, když nyní vím, že už takový pan Niepce v noci nespal, aby vymyslel tak ohromující věc, jakou fotografie bezpochyby je :)

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 3

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Historie fotografie


počet příspěvků: 2

Terka

13.05.2010 v 08:27

Byl jste někdo v IDIFU (Institut digitální fotografie) na nějakém jejich kurzu? Uvažovala bych o tom, ale zas mi jde o to, jestli se tam člověk za den nebo dva něco naučí, aby to nebyly zbytečně vyhozené peníze...

Odpovědět

Mira

18.05.2010 v 09:39

V IDIFU jsem jednou byl, nebylo to špatný, ale spíš jde o to, jestli má člověk možnosti a kapacitu hned v praxi zrealizovat to co ho tam naučili... V případě že ano, tak ten přínos určitě nějaký je...

Odpovědět

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.