Přeposlat Clona

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Clona

30.05.2007 | Tereza Čistotová | Slovník pojmů | Komentářů: 0 |

Po nekonečných článcích o tom, jak se fotografuje to či ono prostředí, lidé či předměty, jsem se rozhodla, že budu psát o něčem techničtějším.

Po nekonečných článcích o tom, jak se fotografuje to či ono prostředí, lidé či předměty, jsem se rozhodla, že budu psát o něčem techničtějším. Mnozí fotografové ani sami pořádně nevědí, jak taková fotografie vzniká, k čemu jejich miláčkové mají tlačítka s divnými čísly a obrázky. Ráda bych psala o tématu, o kterém si myslím že vůbec není od věci, mám-li psát o technice fotografování- dnešní téma je „clona“. Clona- ano toto slovo vzniklo od slovesa clonit- nebo-li zakrývat svojí plochou nějakou jinou část. Co se týká clony, tak se jedná o zařízení, které reguluje množství světla procházejícího objektivem fotoaparátu. V podstatě funguje na stejném principu jako lidská oční zornička a kontroluje množství světla, které dopadá na fotocitlivý materiál nebo obrazový snímač. Zmínila jsem se o tom, že clona je v podstatě to samé, jako lidská zornička. Pojďme se na takovou lidskou zorničku podívat z blízka ..

Lidské oko

Lidské oko má přibližně tvar koule o průměru 20 až 25 milimetrů. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici. Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka a čočka pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny v buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem do mozku. Lidské oko je samozřejmě, jako skoro všechno na této planetě, nedokonalé. Tak jako všechno a všichni mají chyby, tak i samotné oko, tedy spíše oči mají několik zásadních vad. Za zmínku jistě stojí rozsah spektra, které lidské oko vidí. Lidské oko vidí světelné záření s vlnovou délkou mezi 400 až 700nm. Kratší (ultrafialové) nebo delší (infračervené) vlnové délky nevidí. I přes to, že se s touto vadou lidské oko nedokázalo poprat, patří infrafotografie k velmi oblíbeným. Zmiňovala jsem se, že clona a lidská zornička jsou v podstatě to samé a v zápalu psaní o vlnových délkách jsem na to zcela zapomněla. Lidské oko provádí akomodaci, tj. zužování nebo rozšiřování zornice oka, podle světelných podmínek. Maximální průměr zornice je asi 7-8 mm, u starších lidí i méně. Záleží na množství světla, ve kterém se právě nacházíme. Jistě jste si všimli, že pokud stojíte u zrcadla v pološeru, Vaše zornička má astronomické rozměry a na druhou stranu za silného sluníčka, máte zorničku malinkatou. A přesně takto funguje clona i u fotoaparátu. ~i1 Průnik rozličného množství světla na fotografický film, popř. na obrazový snímač Vám umožňuje různá velikost clonového otvoru fotoaparátu. Tímto otvorem pak světlo prochází po stisku tlačítka závěrky. Mezi rychlostí závěrky, tedy dobou osvitu a velikostí clony existuje přímá souvislost. Je vždycky zapotřebí volit správnou clonu s kombinací s dostatečným časem. Co se týká rychlosti závěrky, nebo-li expozičního času, tak ten se udává v sekundách a v typické stupnici 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000 .. Na rozdíl od toho stupnice používaná u clony je stupnice clonových čísel, což je poměr ohniskové vzdálenosti objektivu a clony (průměr otvoru). Jedná se o stupnici logaritmickou 1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16, 22, ... ~i2 A jak hraní si s clonou vypadá v praxi? Hloubka pole, neboli vzdálenost mezi ostře zobrazenými předměty v popředí a pozadí je hlavním atributem v poznání- co je ostré a co nikoliv. Pokud se standardním objektivem nastavíte clonu f2.8, tak zaostřeno je pouze to, co zaostřené chceme mít a naopak při velkém zaclonění, neboli pří velké cloně f22 docílíme toho, že celý snímek- jak popředí, tak i pozadí je ostré a vykreslí se větší část obrázku- tj. zvětší se velikost hloubky pole. Hloubka pole hraje důležitou roli při vytváření snímečků, kdy například chceme vytvořit portrét osoby, která za sebou má rušivé pozadí. Není nic jednoduššího, než zvolit správné clonové číslo a pozadí rozostřit. To samé platí při fotografování větší skupiny lidí, kdy chceme dosáhnout výsledku, kdy všichni lidé ve skupině jsou stejně ostří- zvolíme clonové číslo f8 a více. Hrát si se clonou má řadu výhod, ale samozřejmě i nevýhod. Tou první a z mého povídání zcela zřejmou je, že si musíme hlídat čas, kterým exponujeme. Může se nám lehce stát, že při fotografování špatně odhadneme čas a fotografie je tmavá či přesvícená. Odhad se nedá naučit, důležité je zkoušet a časem jistě nebudete mít problém se správným nastavením obou těchto hodnot. Pro začátek se Vám jistě hodí funkce priorita clony, nebo-li možnost, kdy si zvolíte libovolně clonu a sám přístroj Vám k ní přiřadí dobu osvitu. Priorita clony je dobrým pomocníkem, jelikož Vám může i zkontrolovat, jak jste Vy a popř. fotoaparát přesní či odlišní. ~i3 Clona je velice zajímavá věc, pokud ji umíte správně používat. Ale jak jsem již psala, je zapotřebí trénovat a zkoušet a experimentovat- jelikož žádný zkušený z nebe nespadl a nikdo se nenarodil s talentem- odhadnou správné clonové číslo a expoziční čas. Proto směle do toho .. :)

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 2

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Clona


počet příspěvků: 0

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.