Přeposlat Vyvážení bílé barvy

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Vyvážení bílé barvy

25.07.2007 | Tereza Čistotová | Ostatní články | Komentářů: 0 |

Jedna z mých nejoblíbenějších barev je barva bílá. Nevím proč, možná proto, že v létě vynikne tato barva na opáleném těle a naopak v zimě krásně ladí s okolní přírodou, nevím :).

Jedna z mých nejoblíbenějších barev je barva bílá. Nevím proč, možná proto, že v létě vynikne tato barva na opáleném těle a naopak v zimě krásně ladí s okolní přírodou, nevím :). Dnešní téma článku bude mít s bílou barvou hodně moc společného, jelikož jsem se rozhodla, že tentokrát poodhalím úkon známý pod názvem vyvážení bílé. Vyvážení bílé (White balance) se ve fotografii a v kinematografii používá pro úkon spočívající v barevném vyvážení předmětu snímání tak, aby se zachycený obraz co nejlépe shodoval s barevným podáním, jaké vidí lidské oko. Je to velice jednoduché - když se koukáme na stránku bílého papíru- nekoukáme se přímo na žádnou barvu bílé, ale pouze na světlo, které na papír dopadá. Osvítí-li papír bílé světlo, tak je papír bílý, avšak pokud na papír (který jsme považovali za bílý) posvítíme červeným světlem, tak se nám papír nejeví již jako bílý, ale červený.

Vyvážení bílé barvy

Z fyzikálního hlediska má papír barvu takovou, jaké má světlo, které na něj dopadá. Rodiče nám vsugerovali názor, že papír je bílý, prasátko růžové, obloha modrá, sluníčko žluté, tráva zelená … Mozek nám postupem času upravil signál z očí tak, aby se nám vždy papír jevil bílý, i když doopravdy bílý nemusí být. Proto nelze jednoznačně říci, co doopravdy bílá barva je. Všechno někde začíná, a tak bychom se měli podívat na to, v jakém odvětví se začalo vyvážení bílé používat a z jakých důvodů.

Začátek .. aneb Zlaté časy filmů se vrací

Ano, hádáte správně. Tento pojem se začal používat v kinematografii. Lidé chtěli, aby barvy, které viděl režisér, viděli i samotní diváci v kinech. Avšak kamera není tak dokonalým optickým členem, aby dokázala snímat barvy takové, jaké se jeví samotným lidem. Proto se v kinematografii začalo hojně využívat vyvážení bílé. Používali se, a samozřejmě stále používají, odlišné druhy filmových materiálů, které jsou výrobcem zhotoveny pro určitý typ světla. Pro umělé světlo (žárovka) se užilo označení T- Tungsten a pro denní světlo D- Daylight. Zpravidla odpovídají teplotě chromatičnosti 2800 °K (Tungsten) resp. 5600 °K (Daylight). O teplotě chromatičnosti si jistě povíme dále .. V kinematografii, stejně jako ve fotografii, se používá vyvážení bílé - jak manuální- tak i automatické.

Teplota chromatičnosti

Teplota chromatičnosti, nebo-li barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla. Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu. Teplota světla se potom dá měřit v Kelvinech (kdy ºC = K - 273).

Vyvážení bílé barvy

Zrak člověka, jak jsme si již říkali, má schopnost barevnou teplotu subjektivně přizpůsobovat světelným podmínkám- papír vnímáme jako bílý i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu nastavovat („vyvažovat“) – moderní digitální fotoaparáty jsou též zpravidla schopny vyvážení bílé odhadnout automaticky, ale v některých situacích je výhodné prostředí napevno nastavit – často se tak dá předejít například oranžovému zabarvení snímků pořízených v žárovkovém osvětlení nebo naopak modrému nádechu u fotek při zatažené obloze. Nejvíce je tento nedostatek znát při pořizování fotografií, kde nedílnou součástí je sníh. Sníh, se nám jeví a máme ho zafixovaný jako bílý- sněhobílý :) , avšak špatné nastavení bílé nám ze sněhu, který by měl být symbolem této barvy, vytvoří modré hroudy. Měli bychom funkce (pokud je náš fotoaparát má) hojně využívat, jelikož tak můžeme předejít nezdařeným snímečkům.

Vyvážení bílé barvy

Co se týká denního světla, měli bychom počítat s tím, že v každou hodinu má denní světlo jinou teplotu chromatičnosti. I přes to, že by se někomu mohlo zdát, že na Zemi svítí stále stejné sluníčko a tak by mělo mít stejnou teplotu chromatičnosti, jedná se o veliký omyl. V poledne při slunném a jasném počasí je slunce dominantním zdrojem a ovlivňuje barvu světla. Barevná teplota sluníčka 5200K se sečte se slabým světlem modré oblohy a na předměty na Zemi, které se snažíme vyfotografovat, svítí světlo blízké barevné teplotě 5200-6000K. Tato teplota chromatičnosti je tedy nejpřirozenější bílá v „lidském“ slova smyslu. Avšak pokud pořizujeme snímečky za zamračeného počasí, kdy obloha je plná mraků se teplota chromatičnosti slunce a oblohy sečte a tak bychom mohli pokračovat s příklady až do nekonečna. Jediné poučení zní, že ne vždy denní světlo má stejnou teplotu chromatičnosti a proto, pokud chceme tvořit dokonalé snímečky, bychom měli nastavení bílé provádět vždy před zhotovení snímku manuálně.

Vyvážení bílé barvy

Metody vyvážení bílé

Vyvážení bílé na digitálních fotoaparátech v zásadě funguje 4 možnými způsoby:
  • Automaticky
  • Přednastavením zdroje světla
  • Ručním vyvážením bílé na konkrétní teplotu světla
  • „Vyvážením na bílý papír, popř. na šedivou tabulku“
Doba je dobou, kdy lidé spoléhají na něco či na někoho, co za ně provede tu nejtěžší práci. Používají mixéry, aby nemuseli strouhat zeleninu, myčky, aby nemuseli mýt nádobí a také samotné vyvážení bílé, je pro lidské tvory vymyšleno tak, aby zmáčknutím jednoho tlačítka lidé měli o jakékoliv nastavení postaráno. Jedná se o automatické nastavení bílé- AWB- Automatic White Balance. Fotoaparát používá nějaký druh senzoru, tím monitoruje okolní světlo a podle informace z něj vyvažuje bílou - prostě upravuje citlivost RGB snímačů (CMOS nebo CCD) tak, jak senzor bílé vidí barvu okolního světla. Zní to jednoduše a kupodivu to i na většině digitálních fotoaparátech funguje docela dobře. Pro běžné fotky a za standardních světelných podmínek je to přijatelná volba. Druhá možnost, je také pro člověka ulehčující dovedností, avšak už je zde trocha uvažování a bádání, jaký přednastavený režim použít. Ty nejčastější přednastavené režimy jsou:

Vyvážení bílé barvy

Stačí jednoduše vystihnout danou situaci, v které se zrovna nacházíte. Co se týká ručního vyvážení bílé, jedná se o nejsložitější metodu, avšak nejpřesnější, pokud správně víte, jak na to. Na fotoaparátu nastavíte teplotu okolního světla v K. Pokud nemáte až tolik přesný odhad, jestli světlo má za slunného dne teplotu 5200K či 6000K, je nejlepší použít měřič bílé, který již několik pár let je na trhu s fotografickým příslušenstvím. „Vyvážení na bílý papír, popř. na šedivou tabulku“ je metoda, kterou jsem provozovala před pár roky, kdy jsem se účastnila natáčení krátkých filmečků a posléze i krátkých fotoreportáží v exteriéru naší krásné vlasti. Měla jsem záslužnou práci, kdy jsem každou minutu běhala jako splašená s šedivou tabulkou po polích a lesích .. Princip je jednoduchý. Použije se buďto „bílý“ papír či 18% šedivá tabulka (která je barevně neutrální a nehrozí přeexpozice a neleskne se), která se umístí co nejblíže objektu, který chceme vyfotografovat, zamíříme a stiskneme tlačítko pro danou funkci. Tuto činnost je nejlepší opakovat pokaždé, kdy se změní světelné podmínky- i tehdy, když se posunete se o pár metrů dál. Stín či odraz od předmětů kolem Vás může být zrádný.

Vyvážení bílé barvy

A co dodat nakonec? Přeji Vám, aby bílá bílou byla :)

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 3

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Vyvážení bílé barvy


počet příspěvků: 0

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.